TOP 5 nebezpečných chemických látek, které na vás mohou číhat v práci
Potýkáte se v zaměstnání s nebezpečnými chemickými látkami? Tak si dejte pozor, protože, jak asi sami dobře víte, umí být dost zakéřné. A které jsou ty vůbec nejnebezpečnější? Možná právě i vy pracujete s jednou z nich.
Nejprve si však pojďme říct, co jsou ty nebezpečné (chemické) látky vůbec zač.
Co jsou nebezpečné látky
Definovat se dají snadno. Nebezpečné látky jsou:
• látky nebezpečné životu
• nebo látky nebezpečné pro životní prostředí
Pokud pracujete v továrně, elektrárně nebo jiném podniku podobného charakteru, pak jste se s jednou z následujících látek už nejspíše důvěrně seznámili. I tak jí ale moc nevěřte a mějte se před ní na pozoru.
Dimethylkadmium
Co je zač: Tuto látku objevil v roce 1917 Erich Krause. Sloučenina má omezenou použitelnost jako činidlo v organické syntéze a v chemické depozici kovových organických látek. Je silně reaktivní.
Co se stane, když s ní přijdete do styku: S největší pravděpodobností to nepřežijete. Otráví vaše ledviny i játra, nebudete moci dýchat ani se hýbat. Když budete mít štěstí, tak nezemřete hned, ale později na rakovinu.
Kyselina fluoroantimoničná
Co je zač: Nejsilnější kyselina na světě. Řadí se mezi tzv. superkyseliny.
Co se stane, když s ní přijdete do styku: Nic hezkého ani příjemného. Tahle kyselina rozleptá naprosto všechno, s čím přijde do kontaktu. Sami si domyslete, co dokáže udělat s lidským tělem. Jediným materiálem, který je vůči ní imunní, je teflonová nádoba.
Kyanid draselný
Co je zač: Velký nepřítel všech nepozvaných hostů v podobě myší a krys. Jinak řečeno – účinný jed, který se dá rozpoznat čichem. Páchne totiž po hořkých mandlích.
Co se stane, když s ní přijdete do styku: Tělo může intoxikovat nejen požitím, ale dalšími různými způsoby, například inhalací prachu nebo vstřebáním kůží. Toxický účinek spočívá v blokování enzymů tkáňového dýchání. Následkem je (u)dušení.
Chlorfluorid
Co je zač: Chlor a fluór umí být samy o sobě nebezpečné látky. O to nebezpečnější je jejich kombinace. Jde o silné oxidační činidlo a je tak žírávý, že nemůže být skladován ani ve skle. Nepotřebuje dokonce ani zdroj zážehu. Jediný relativně bezpečný způsob skladování je v kovové nádobě, která předtím byla ošetřena fluorem (tím vzníka fluorová bariéra, s níž nemůže reagovat). S vodou reaguje výbušně. A vytváří kyselinu fluorovodíkovou.
Co se stane, když s ní přijdete do styku: Poleptá vás natolik, že při včasné záchraně sice přežijete, nicméně vaše tělo bude poznamenáno už navždy.
Oxid sírový
Co je zač: Jde o dráždivý plyn a prekurzor kyseliny sírové. Je nutný pro některé sulfonační reakce. Když přijde do kontaktu s organickou hmotou, je žíravý. Když s vodou, vytváří nebezpečnou kyselinu sírovou. Je hlavní příčinou vzniku kyselých dešťů.
Co se stane, když s ní přijdete do styku: Napadne vaše dýchací cesty a způsobí vám kašel – v tom lepším případě. Při jeho vyšší koncentraci vyvolá zánět průdušek a astma. Je tedy výrazně nebezpečný, ale neohrožuje přímo na životě. Jeho hlavní nebezpečí však tkví v tom, že může naráz plošně ohrozit velké množství lidí.
Dbáte dostatečně na svou ochranu?
Rada na závěr: Ať už pracujete s jakýmikoliv nebezpečnými látkami, za každých okolností dodržujte bezpečnostní zásady. A nezapomeňte používat ochranné pomůcky.
Související články:
Jak se účinně uchráníte před uranem nejen v jaderných elektrárnách
Bezpečnost práce v chemickém průmyslu: Jak se vyhnout otravě či poleptání?
Jak na bezpečnost práce s kyanidem? Nepodceňujte kvalitní ochranné pomůcky
Strojírenský olej ohrožuje v práci až 500 tisíc Čechů, riskují kloubní nemoci
Nejprve si však pojďme říct, co jsou ty nebezpečné (chemické) látky vůbec zač.
Co jsou nebezpečné látky
Definovat se dají snadno. Nebezpečné látky jsou:
• látky nebezpečné životu
• nebo látky nebezpečné pro životní prostředí
Pokud pracujete v továrně, elektrárně nebo jiném podniku podobného charakteru, pak jste se s jednou z následujících látek už nejspíše důvěrně seznámili. I tak jí ale moc nevěřte a mějte se před ní na pozoru.
Dimethylkadmium
Co je zač: Tuto látku objevil v roce 1917 Erich Krause. Sloučenina má omezenou použitelnost jako činidlo v organické syntéze a v chemické depozici kovových organických látek. Je silně reaktivní.
Co se stane, když s ní přijdete do styku: S největší pravděpodobností to nepřežijete. Otráví vaše ledviny i játra, nebudete moci dýchat ani se hýbat. Když budete mít štěstí, tak nezemřete hned, ale později na rakovinu.
Kyselina fluoroantimoničná
Co je zač: Nejsilnější kyselina na světě. Řadí se mezi tzv. superkyseliny.
Co se stane, když s ní přijdete do styku: Nic hezkého ani příjemného. Tahle kyselina rozleptá naprosto všechno, s čím přijde do kontaktu. Sami si domyslete, co dokáže udělat s lidským tělem. Jediným materiálem, který je vůči ní imunní, je teflonová nádoba.
Kyanid draselný
Co je zač: Velký nepřítel všech nepozvaných hostů v podobě myší a krys. Jinak řečeno – účinný jed, který se dá rozpoznat čichem. Páchne totiž po hořkých mandlích.
Co se stane, když s ní přijdete do styku: Tělo může intoxikovat nejen požitím, ale dalšími různými způsoby, například inhalací prachu nebo vstřebáním kůží. Toxický účinek spočívá v blokování enzymů tkáňového dýchání. Následkem je (u)dušení.
Chlorfluorid
Co je zač: Chlor a fluór umí být samy o sobě nebezpečné látky. O to nebezpečnější je jejich kombinace. Jde o silné oxidační činidlo a je tak žírávý, že nemůže být skladován ani ve skle. Nepotřebuje dokonce ani zdroj zážehu. Jediný relativně bezpečný způsob skladování je v kovové nádobě, která předtím byla ošetřena fluorem (tím vzníka fluorová bariéra, s níž nemůže reagovat). S vodou reaguje výbušně. A vytváří kyselinu fluorovodíkovou.
Co se stane, když s ní přijdete do styku: Poleptá vás natolik, že při včasné záchraně sice přežijete, nicméně vaše tělo bude poznamenáno už navždy.
Oxid sírový
Co je zač: Jde o dráždivý plyn a prekurzor kyseliny sírové. Je nutný pro některé sulfonační reakce. Když přijde do kontaktu s organickou hmotou, je žíravý. Když s vodou, vytváří nebezpečnou kyselinu sírovou. Je hlavní příčinou vzniku kyselých dešťů.
Co se stane, když s ní přijdete do styku: Napadne vaše dýchací cesty a způsobí vám kašel – v tom lepším případě. Při jeho vyšší koncentraci vyvolá zánět průdušek a astma. Je tedy výrazně nebezpečný, ale neohrožuje přímo na životě. Jeho hlavní nebezpečí však tkví v tom, že může naráz plošně ohrozit velké množství lidí.
Dbáte dostatečně na svou ochranu?
Rada na závěr: Ať už pracujete s jakýmikoliv nebezpečnými látkami, za každých okolností dodržujte bezpečnostní zásady. A nezapomeňte používat ochranné pomůcky.
Související články:
Jak se účinně uchráníte před uranem nejen v jaderných elektrárnách
Bezpečnost práce v chemickém průmyslu: Jak se vyhnout otravě či poleptání?
Jak na bezpečnost práce s kyanidem? Nepodceňujte kvalitní ochranné pomůcky
Strojírenský olej ohrožuje v práci až 500 tisíc Čechů, riskují kloubní nemoci