Meze psychické zátěže na pracovišti pohledem legislativy a psychologů
Psychická zátěž a stres na pracovišti patří mezi nejdiskutovanější témata dnešní doby. Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele? A lze udělat i něco navíc?
Tempo života se za posledních 100 let zrychlilo a s rozvojem mechanizace a automatizace se mnoho profesí přesouvá od těžké fyzické práce k lehčí manuální a psychické činnosti. Ta s sebou přináší zodpovědnost a nové výzvy, mezi které patří psychická zátěž a zvládání stresu.
Psychická zátěž se kumuluje
Dle psychologů nelze oddělit stres na pracovišti od stresu v soukromém životě. Lidé jsou zkrátka zavaleni psychicky náročnými situacemi a mnoho z nich nedokáže s napětím správně pracovat. Z evropských statistik dokonce vyplývá, že každý 3. zaměstnanec se v práci cítí ve stresu. Pravděpodobně by však za stresové označil také své vztahy nebo nebyl spokojený s rozvržením volného času.
Jak se na meze psychické zátěže dívá legislativa
Ochrana zdraví při práci se řídí nařízením vlády č. 361/2007 Sb., jehož součástí jsou také rizika spojená s psychickou zátěží.
Psychickou zátěží se rozumí práce:
- spojená s monotonií,
- ve vnuceném pracovním tempu,
- v třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu,
- vykonávaná pouze v noční době.
Pocity frustrace, nízké platové ohodnocení, konflikty na pracovišti či nastavení firemní kultury tedy oficiálně nejsou považovány za stresový faktor. Přesto právě ony hladinu stresu významně ovlivňují.
5 důsledků stresu na pracovišti
Psychická zátěž na zaměstnance bezpochyby působí a může se projevit jako jeden z následujících problémů.
1. Snížená výkonnost – Spokojení zaměstnanci odvádějí lepší pracovní výkony a méně chybují.
2. Zvýšená nezaměstnanost – Stres na pracovišti může vyústit až ve fluktuaci pracovníků a potíže s nezaměstnaností.
3. Ztráty pozornosti způsobené přetížením mozku – ADT syndrom se projevuje nejen mezi vrcholovými manažery. Symptomy jsou těkavost, roztržitost, netrpělivost a vnitřní panika.
4. Syndrom vyhoření – Tento stav chronického stresu vede k totálnímu fyzickému a emocionálnímu vyčerpání.
5. Rozvoj nemocí – Stres, spolu s dalšími faktory jako životní styl či genetika, přispívá k rozvoji mnohých civilizačních onemocnění.
Jak snížit míru stresu na pracovišti
Samozřejmostí je dodržení legislativních postupů a důležité je také nastavení příjemné firemní kultury, kde mají zaměstnanci možnost rozvoje, cítí se doceněni a mají dostatek dovolené. Dále můžete zaměstnance vzdělávat v oblasti duševní hygieny.
Stres je subjektivní pocit, říkají psychologové
Zatímco psychickou zátěž lze definovat, stres je pocit, který vnímá každý člověk jinak. Proto nelze stanovit jednoznačné postupy, jak se stresu na pracovišti vyvarovat. Výsledky firmy jsou však zpravidla takové, jaké výkony podávají zaměstnanci – proto se vyplatí nastavit pracovní prostředí, ve kterém se zaměstnanci cítí příjemně.
Související články
Znáte 3 oblasti změn strategie v oblasti BOZP pro období 2022 až 2027?
Pracuje se ve vaší firmě i v noci? Seznam opatření, která musíte učinit
Tempo života se za posledních 100 let zrychlilo a s rozvojem mechanizace a automatizace se mnoho profesí přesouvá od těžké fyzické práce k lehčí manuální a psychické činnosti. Ta s sebou přináší zodpovědnost a nové výzvy, mezi které patří psychická zátěž a zvládání stresu.
Psychická zátěž se kumuluje
Dle psychologů nelze oddělit stres na pracovišti od stresu v soukromém životě. Lidé jsou zkrátka zavaleni psychicky náročnými situacemi a mnoho z nich nedokáže s napětím správně pracovat. Z evropských statistik dokonce vyplývá, že každý 3. zaměstnanec se v práci cítí ve stresu. Pravděpodobně by však za stresové označil také své vztahy nebo nebyl spokojený s rozvržením volného času.
Jak se na meze psychické zátěže dívá legislativa
Ochrana zdraví při práci se řídí nařízením vlády č. 361/2007 Sb., jehož součástí jsou také rizika spojená s psychickou zátěží.
Psychickou zátěží se rozumí práce:
- spojená s monotonií,
- ve vnuceném pracovním tempu,
- v třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu,
- vykonávaná pouze v noční době.
Pocity frustrace, nízké platové ohodnocení, konflikty na pracovišti či nastavení firemní kultury tedy oficiálně nejsou považovány za stresový faktor. Přesto právě ony hladinu stresu významně ovlivňují.
5 důsledků stresu na pracovišti
Psychická zátěž na zaměstnance bezpochyby působí a může se projevit jako jeden z následujících problémů.
1. Snížená výkonnost – Spokojení zaměstnanci odvádějí lepší pracovní výkony a méně chybují.
2. Zvýšená nezaměstnanost – Stres na pracovišti může vyústit až ve fluktuaci pracovníků a potíže s nezaměstnaností.
3. Ztráty pozornosti způsobené přetížením mozku – ADT syndrom se projevuje nejen mezi vrcholovými manažery. Symptomy jsou těkavost, roztržitost, netrpělivost a vnitřní panika.
4. Syndrom vyhoření – Tento stav chronického stresu vede k totálnímu fyzickému a emocionálnímu vyčerpání.
5. Rozvoj nemocí – Stres, spolu s dalšími faktory jako životní styl či genetika, přispívá k rozvoji mnohých civilizačních onemocnění.
Jak snížit míru stresu na pracovišti
Samozřejmostí je dodržení legislativních postupů a důležité je také nastavení příjemné firemní kultury, kde mají zaměstnanci možnost rozvoje, cítí se doceněni a mají dostatek dovolené. Dále můžete zaměstnance vzdělávat v oblasti duševní hygieny.
Stres je subjektivní pocit, říkají psychologové
Zatímco psychickou zátěž lze definovat, stres je pocit, který vnímá každý člověk jinak. Proto nelze stanovit jednoznačné postupy, jak se stresu na pracovišti vyvarovat. Výsledky firmy jsou však zpravidla takové, jaké výkony podávají zaměstnanci – proto se vyplatí nastavit pracovní prostředí, ve kterém se zaměstnanci cítí příjemně.
Související články
Znáte 3 oblasti změn strategie v oblasti BOZP pro období 2022 až 2027?
Pracuje se ve vaší firmě i v noci? Seznam opatření, která musíte učinit