Kategorizace prací a rizika na pracovišti
Kategorizace prací je jedním ze základních pilířů bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále jen BOZP). Na jejím základě se vyhodnocují rizika každé profesní činnosti a v souvislosti s ní i preventivní opatření, jak co možná nejefektivněji těmto rizikům zabránit. Ochranné pracovní pomůcky přitom hrají více než důležitou roli.
Kategorizaci prací řeší hned několik právních předpisů, nicméně způsob vlastního řazení do kategorií upravuje § 38 zákona o ochraně veřejného zdraví a vyhláška č. 432/2003 Sb. V té jsou také stanoveny limitní hodnoty některých ukazatelů a podmínky odběru materiálu za účelem testování. Povinnost kategorizace mají zaměstnavatelé, ale týká se i živnostníků. Řazení do jedné ze 4 kategorií probíhá na základě posouzení 13 rizikových faktorů.
13 pohledů na rizika pracovní činnosti
Posuzované faktory musí být hodnoceny s ohledem na charakteristickou pracovní směnu: to znamená, že člověk, pracující 1× měsíčně v prašném prostředí ještě nemusí být nutně zařazen do kategorie rizikové práce.
1) hluk
Limity hluku jsou stanoveny pro všechny 4 kategorie. Přípustný hluk je do 80 dB. Mezi 80 a 84,9 dB je již hlučnost na úrovni kategorie 2, do 105 dB pak kategorie 3 a jakýkoliv větší hluk už je zařazen do 4. kategorie. Sluch máme všichni samozřejmě jen jeden, proto je na místě jej chránit – například kvalitními mušlovými sluchátky.
2) prach
3) zátěž chladem
4) chemické látky
Pro chemické látky je v rámci kategorizace práce stanovena jednotka PEL (tzv. přípustný expoziční limit). Limity jsou rovněž stanoveny pro všechny 4 kategorie a již 0,3 PEL je hranicí pro kategorii 2. Pro 3. kategorii jsou limity PEL stanoveny od 1 do 2. Jakákoli vyšší hodnota než 2 PEL pak již spadá do kategorie 4.
5) neionizující záření a elektromagnetické pole
6) fyzická zátěž
U fyzické zátěže jsou limity stanoveny v kilojoulech neboli energetickém výdeji během jedné pracovní směny. Vzhledem k odlišné tělesné konstituci jsou stanoveny různé limitní hranice pro muže a ženy. Fyzická zátěž může mít z pohledu kategorizace čtvero podob:
· spojená s ruční manipulací s břemeny,
· převážně dynamická, vykonávaná malými svalovými skupinami,
· převážně dynamická, vykonávaná velkými svalovými skupinami,
· převážně statická, vykonávaná malými svalovými skupinami.
7) vibrace
8) pracovní poloha
9) zátěž teplem
10) psychická zátěž
Za psychicky náročnou práci se považují různé druhy činností: zejména je to monotónní činnost, práce ve vnuceném tempu a práce ve směnných provozech.
11) zraková zátěž
Je celá řada činností, která je pro lidský zrak namáhavá nebo dokonce nebezpečná. Oči zatěžuje používání zvětšovacích přístrojů a pomůcek, stejně jako sledování obrazovek nebo nutnost rozeznávat kritické detaily. Nebezpečné je pro oči jakékoliv neodstranitelné oslňování: proto je na místě nosit na podobných pracovištích ochranné brýle.
12) práce s biologickými činiteli
13) práce ve zvýšeném tlaku vzduchu
Rizika jednotlivých měřitelných faktorů vyhodnocují takzvané akreditované laboratoře. Výstupní protokoly z těchto laboratoří s jednotlivými naměřenými hodnotami pak musí být součástí žádosti nebo oznámení o kategorizaci prací.
Práce do 2. kategorie zařazuje sám zaměstnavatel. O zařazení do 3. nebo 4. kategorie zaměstnavatel pouze zažádá; rozhoduje o něm však až příslušná hygienická stanice.
Pracovní kategorie
Po vyhodnocení výše zmíněných rizikových faktorů může být práce zařazena do jedné z následujících kategorií:
Kategorie 1: práce bez rizika
Jako bezriziková je práce označována pouze z hlediska daných 13 faktorů. Neznamená to však, že by se vám při jejím vykonávání nemohlo nic stát. Do 1. kategorie totiž kromě administrativy a většiny prací ve službách patří například i řidiči.
Kategorie 2 : práce s potenciálním rizikem
Do 2. kategorie jsou zařazeny činnosti, které by mohly mít nepříznivý vliv na zdraví citlivějších jedinců. Patří sem monotónní činnosti i práce ve vnuceném tempu (např. u pásových dopravníků apod.). Dále sem zařazujeme i činnosti spojené s pravidelnou manipulací s břemeny o hmotnosti 30-50 kg u mužů nebo 15-20 kg u žen.
Kategorie 3: práce s riziky
Do 3. kategorie zařazujeme činnosti, u kterých jsou trvale překračovány hygienické limity a osoba, která je vykonává, se musí chránit osobními ochrannými prostředky a pomůckami. Patří sem i veškeré činnosti, u kterých se opakovaně vyskytují nemoci z povolání. Konkrétně to mohou být například noční vrátní, lakýrníci, svářeči nebo čističi kanalizace.
Kategorie 4: vysoce rizikové práce
Do nejrizikovější kategorie spadají činnosti, u nichž nelze vyloučit riziko ohrožení zdraví ani při použití ochranných prostředků. Patří sem některé práce v chemických či biologických laboratořích, činnosti vykonávané v extrémních teplotách nebo nadměrném hluku.
Závěrem snad zbývá jen dodat, že zdraví máme všichni jen jedno a je proto na místě se o něj starat. Začít můžeme třeba i u správných ochranných pomůcek nebo pracovního oděvu.
Související články
Kde všude použít výstražné cedule a bezpečnostní značení? Poradí vám zákon
Pracuje se ve vaší firmě i v noci? Seznam opatření, která musíte učinit
Co je audit bezpečnosti práce? Jde o alfu i omegu fungování vaší firmy
Víte, jaká je povolená maximální a minimální teplota na pracovišti?
Kdy je zaměstnavatel povinen poskytovat pitný režim a ochranné nápoje?
Co byste měli vědět o plánu BOZP. Kdo má oprávnění ho zpracovat?
Kategorizaci prací řeší hned několik právních předpisů, nicméně způsob vlastního řazení do kategorií upravuje § 38 zákona o ochraně veřejného zdraví a vyhláška č. 432/2003 Sb. V té jsou také stanoveny limitní hodnoty některých ukazatelů a podmínky odběru materiálu za účelem testování. Povinnost kategorizace mají zaměstnavatelé, ale týká se i živnostníků. Řazení do jedné ze 4 kategorií probíhá na základě posouzení 13 rizikových faktorů.
13 pohledů na rizika pracovní činnosti
Posuzované faktory musí být hodnoceny s ohledem na charakteristickou pracovní směnu: to znamená, že člověk, pracující 1× měsíčně v prašném prostředí ještě nemusí být nutně zařazen do kategorie rizikové práce.
1) hluk
Limity hluku jsou stanoveny pro všechny 4 kategorie. Přípustný hluk je do 80 dB. Mezi 80 a 84,9 dB je již hlučnost na úrovni kategorie 2, do 105 dB pak kategorie 3 a jakýkoliv větší hluk už je zařazen do 4. kategorie. Sluch máme všichni samozřejmě jen jeden, proto je na místě jej chránit – například kvalitními mušlovými sluchátky.
2) prach
3) zátěž chladem
4) chemické látky
Pro chemické látky je v rámci kategorizace práce stanovena jednotka PEL (tzv. přípustný expoziční limit). Limity jsou rovněž stanoveny pro všechny 4 kategorie a již 0,3 PEL je hranicí pro kategorii 2. Pro 3. kategorii jsou limity PEL stanoveny od 1 do 2. Jakákoli vyšší hodnota než 2 PEL pak již spadá do kategorie 4.
5) neionizující záření a elektromagnetické pole
6) fyzická zátěž
U fyzické zátěže jsou limity stanoveny v kilojoulech neboli energetickém výdeji během jedné pracovní směny. Vzhledem k odlišné tělesné konstituci jsou stanoveny různé limitní hranice pro muže a ženy. Fyzická zátěž může mít z pohledu kategorizace čtvero podob:
· spojená s ruční manipulací s břemeny,
· převážně dynamická, vykonávaná malými svalovými skupinami,
· převážně dynamická, vykonávaná velkými svalovými skupinami,
· převážně statická, vykonávaná malými svalovými skupinami.
7) vibrace
8) pracovní poloha
9) zátěž teplem
10) psychická zátěž
Za psychicky náročnou práci se považují různé druhy činností: zejména je to monotónní činnost, práce ve vnuceném tempu a práce ve směnných provozech.
11) zraková zátěž
Je celá řada činností, která je pro lidský zrak namáhavá nebo dokonce nebezpečná. Oči zatěžuje používání zvětšovacích přístrojů a pomůcek, stejně jako sledování obrazovek nebo nutnost rozeznávat kritické detaily. Nebezpečné je pro oči jakékoliv neodstranitelné oslňování: proto je na místě nosit na podobných pracovištích ochranné brýle.
12) práce s biologickými činiteli
13) práce ve zvýšeném tlaku vzduchu
Rizika jednotlivých měřitelných faktorů vyhodnocují takzvané akreditované laboratoře. Výstupní protokoly z těchto laboratoří s jednotlivými naměřenými hodnotami pak musí být součástí žádosti nebo oznámení o kategorizaci prací.
Práce do 2. kategorie zařazuje sám zaměstnavatel. O zařazení do 3. nebo 4. kategorie zaměstnavatel pouze zažádá; rozhoduje o něm však až příslušná hygienická stanice.
Pracovní kategorie
Po vyhodnocení výše zmíněných rizikových faktorů může být práce zařazena do jedné z následujících kategorií:
Kategorie 1: práce bez rizika
Jako bezriziková je práce označována pouze z hlediska daných 13 faktorů. Neznamená to však, že by se vám při jejím vykonávání nemohlo nic stát. Do 1. kategorie totiž kromě administrativy a většiny prací ve službách patří například i řidiči.
Kategorie 2 : práce s potenciálním rizikem
Do 2. kategorie jsou zařazeny činnosti, které by mohly mít nepříznivý vliv na zdraví citlivějších jedinců. Patří sem monotónní činnosti i práce ve vnuceném tempu (např. u pásových dopravníků apod.). Dále sem zařazujeme i činnosti spojené s pravidelnou manipulací s břemeny o hmotnosti 30-50 kg u mužů nebo 15-20 kg u žen.
Kategorie 3: práce s riziky
Do 3. kategorie zařazujeme činnosti, u kterých jsou trvale překračovány hygienické limity a osoba, která je vykonává, se musí chránit osobními ochrannými prostředky a pomůckami. Patří sem i veškeré činnosti, u kterých se opakovaně vyskytují nemoci z povolání. Konkrétně to mohou být například noční vrátní, lakýrníci, svářeči nebo čističi kanalizace.
Kategorie 4: vysoce rizikové práce
Do nejrizikovější kategorie spadají činnosti, u nichž nelze vyloučit riziko ohrožení zdraví ani při použití ochranných prostředků. Patří sem některé práce v chemických či biologických laboratořích, činnosti vykonávané v extrémních teplotách nebo nadměrném hluku.
Závěrem snad zbývá jen dodat, že zdraví máme všichni jen jedno a je proto na místě se o něj starat. Začít můžeme třeba i u správných ochranných pomůcek nebo pracovního oděvu.
Související články
Kde všude použít výstražné cedule a bezpečnostní značení? Poradí vám zákon
Pracuje se ve vaší firmě i v noci? Seznam opatření, která musíte učinit
Co je audit bezpečnosti práce? Jde o alfu i omegu fungování vaší firmy
Víte, jaká je povolená maximální a minimální teplota na pracovišti?
Kdy je zaměstnavatel povinen poskytovat pitný režim a ochranné nápoje?
Co byste měli vědět o plánu BOZP. Kdo má oprávnění ho zpracovat?